A oni ke mně vzhlíží

23.05.2016

A oni ke mně vzhlíží

Stínem Tě vedu

k hranici poznání

stojíš mi za to

bych vykutal zlato,

to nesvedu, neumím,

nedělám pokání.

Jsem na hraně

nelétám, stojím,

zrazen svým tajemstvím

neklekat jako slouha,

až narazím na smrt

čí cesty spojím,

kolikrát budu svatý.

A oni ke mně vzhlíží

jak telata.

Ohněm Tě vedu

do urny prach,

kam pták nelétá

pavouk nezaleze,

cítím ten tlak.

Jen jedna svíce

na tolik bolesti

a přece jsem tu rád,

když delfín zpívá

žralok pochutná si tak

jak chutná Tobě víra,

ví toho mnoho

o cestě k propasti.

A oni ke mně vzhlíží

jak telata.

Nohy těžknou pod kameny

pořád mám hlad,

mysl plazí se jak břečťan

kámen po kameni

dusí se v zeleni.

Co ze mne zbude

na cestě k věčnosti,

mé tělo nehnije

nedusí se v zemi.

Počkám si na Tvůj prach

pak, pak poletím,

strachu navzdory,

nebude to k nebi.

A oni ke mně vzhlíží

jak telata.

-ed-