Klon své doby

Znal každý pochod zpaměti

snad tisíckrát ho slyšel hrát,

prošel tak všechna staletí

a historikům radil rád.

Tam v minulosti poklad zakopal

do tvrdých skal vytesal památku,

proud výčitek před sebou hnal

a odmítal chodit pozpátku.

Své lidství se brzy naučil

oštěpům hroty piloval,

k tuposti stáda vycvičil

v nitru hvězd s divochy obcoval.

Okovy neměl na rukou

přikoval vlka k ovci,

klonoval čínský znak s azbukou

a dělil se jenom s lovci.

Potkával oběti i hrdiny

vycvičen jejich strachem,

sedával sám mlčky hodiny

vymýšlel legendy s drakem.

V prachu hvězd citoval klasiky

z nichž většina něco tají,

schovával lecjaké svastiky

a připravoval se k boji.

Neznalý svobody předků

upínal se k cizí vinici,

v záplavě moderních zmetků

miloval obsah všech lednicí.

Vykrmen ideovým výkalem

obézní klon své doby,

v šedivém průměru vyšlechtěn

dál vyjídá vlastní hroby.

-ed-