Komtesa a král

31.03.2015

Šašku!

Ano,můj králi?

Kdo je ta dáma v modrém sametu.

Snad komtesa,můj králi,

pokud se já, starý vůl, nepletu.

Šašku!

Viděl jsem ji ve snách

jak laň při honu

přes les prchala mi,

však já jsem to zvíře

zraněný stál pod hvězdami

srdce mě bolí,

co je to, šašku?

Snad láska, můj králi,

ta bývá mnohdy teskná.

Co myslíš, šašku,

ta dáma, napíše mi?

Šašku!

Ano, můj králi?

Kdo stojí před branami, ťuká tu.

Snad posel, můj králi,

pokud se já, starý vůl, nepletu.

Šašku!

Přišel dopis,králi, vám

mám přečíst jeho řádky

nebo přečtete ho sám

nezdá se být krátký,

to něžná ruka psala asi.

Šašku!

Přečti mi ho sám.

Tu je a voní šalvějí.

Ach, není to jen klam

ruce se mi zachvějí,

tak čti už, nahlas,

blýská se na lepší časy.

Králi, tohle mámení já znám

však pozor na lásky cit

ten bývá mnohdy vratký.

Chceš mě ošálit?

Šašku!

Nechci můj králi, začínám:

"Já píši Vám

co chtěla jsem říct dávno,

Vy vznášíte se

proč já cítím bahno,

Vy netoužíte tolik

jak já bych si přála,

co na tom, pane králi,

srdce jsem Vám dala

buďte si nad věcí

to já jsem puklá skála.

Noc už zase přichází

jak časovaná bomba

a jitří moje pocity,

že je tu na Vás honba.

Nejdu na lov, pane,

chci vyjádřit své city

a pokud pero klame

Váš mozek není hbitý.

Co by to jen bylo

milování bez boje,

já řeknu Vám to

holá poušť a závěje.

Tak řekněte mi

proč amor šípy šetří

proč nepošle je k Vám

Vy veselý jste pán

a já smutný pes

co jen stopu větří.

Tak poslechněte, pane,

přestaňte mi utíkat

proč bráníte se tomu

z čeho máte strach.

Já nebojím se do lesa

i dřevo navíc unesu

a přestože jsem komtesa

i Vaši lásku, pane,

vtom lese nepoznaném

hrdě s Vámi ponesu!"

Šašku!

Ano, pane králi?

Kdo je ta dáma v modrém sametu

co stojí pod schody a pláče tu.

Můj králi, přece komtesa,

pokud se já, starý vůl, nepletu.

Šašku!

Pozvi ji dál.

Jak poroučíš, můj králi,

já tě však varoval...

...Bože! Vždycky jsem ji miloval,

je krásná vtom korzetu!

-ed-