Memento

Já nemám slov, Vy vskutku mistr slova,

leč jaká je to láska, když zdá se být jen snová.

Vy šálíte mne a roky plynou dál,

mé srdce žalem dme se, Vy stále opodál.

I kdyby oči mé snad mořem byly

a ústa má jak němý výkřik skal,

Vy zůstanete růsti ve své sluji

dál necháte jak mízu prýštit žal.

Má láska k Vám je prostá, čistá,

však kvůli Vám se nehnem z místa,

jeden krok vpřed a dva zpátky

já nejsem rak a život je tak krátký.

-ed-