Prozřetelnost

25.02.2015

Lesk a bída s čím dožíval svůj úděl
v těch časech starý, sám a nemocen
stín naděje dnes ani malý příděl
zub moudrosti už dávno vypad všem.


V časech minulých duchové se přeli
čí zloba, vina, prokletí,
stál opuštěný na bitevním poli
čí jinotaje hledal ve smetí.


Slib otců marně předříkal
hle pýcha předchází vždy pád
svých dětí slzami se zalykal
nač hledal smysl slov a řád.


Z temné budoucnosti slizké
chaos dokráčel, svou ponurou si hvízdá
když burácejí pěsti, duch zbabělosti lidské
svá vejce klade v opuštěná hnízda.


V časech přítomných pil z číše korektnosti
duch smutný, bledý, naslouchal
zrak slepý v lůně prozřetelnosti
nezrodím se jako člověk
já zrodím se, abych člověkem se stal !

-ed-