Svoboda má vesta

18.10.2017

čas 10:30

Tvář v zrcadle pomačkaná

jako papír od sekaný

láska dávno zakopaná

srdce pravdou rozsekaný.

V duši smetám prach

poprvé ji vidím zblízka

rozkládá se na marách

je hubená jak tříska.

Lidské plémě žalostné

klam sobě v srdci nosí

o další chvíle radostné

lživou písní prosí.

Kapky deště žalují

okap pochod zpívá

lidé stále tradují

že svoboda je živá.

Do slzavého údolí

kam vede hodně cest

břímě pravdy lásky

nechce nikdo nést.

Znám promarněná gesta

kde chodí zrádců davy

Svoboda má vesta

bez květin a slávy.

-ed-