Svoboda má vesta
18.10.2017
čas 10:30
Tvář v zrcadle pomačkaná
jako papír od sekaný
láska dávno zakopaná
srdce pravdou rozsekaný.
V duši smetám prach
poprvé ji vidím zblízka
rozkládá se na marách
je hubená jak tříska.
Lidské plémě žalostné
klam sobě v srdci nosí
o další chvíle radostné
lživou písní prosí.
Kapky deště žalují
okap pochod zpívá
lidé stále tradují
že svoboda je živá.
Do slzavého údolí
kam vede hodně cest
břímě pravdy lásky
nechce nikdo nést.
Znám promarněná gesta
kde chodí zrádců davy
Svoboda má vesta
bez květin a slávy.
-ed-