Tulák z Nemanic

Kudy tudy cesta volám do mraků

ptám se maloměsta na pár zázraků,

lidi kolem pádí a nevnímají nic

kudy tudy cesta jsem tulák z Nemanic.

Kudy tudy cesta volám do sluníčka

lidi se mně diví co jsem za človíčka,

že si jen tak volám a nestydím se říct:

Zastav se člověče, než voda proteče

poslechni písničku, kterou zpívám,

jsem malý nejmenší zázrak však největší

v srdci tvém rozeznívám,

zázraky nadělím o vše se podělím

já nikam nepospíchám.

Kudy tudy cesta volám do pasáže

nechci velká gesta počítám haléře,

jednu kapsu prázdnou a ve druhé nic

kudy tudy cesta jsem tulák z Nemanic.

Kudy tudy cesta volám do sluníčka

lidi se mně diví co jsem za človíčka,

že si jen tak volám a nestydím se říct:

Zastav se člověče, než voda proteče

poslechni písničku, kterou zpívám,

jsem malý nejmenší zázrak však největší

v srdci tvém rozeznívám,

zázraky nadělím o vše se podělím

já nikam nepospíchám.

-ed-