Virtuální manekýni

21.02.2015

Své fantazie dávno znáš
pavučina snů a přání
s přeludem se potýkáš
útočíš bez varování.
V hlavě jako v polepšovně
rozdvojení osobností
zlý kluk který touží po mně
psychiku mou ve své hostí.
Velké drama bezpáteřní
v sobě nosí bez dotyků
bezkontaktní sám se postí
říká že mám velkou kliku.
Když ho pustím do své hlavy
zanechá své stopy vlčí
prokouše se mozkem dravý
hloupější kdo věčně mlčí.
O praktikách zvráceností
jeho tři Já zase ve mně
mysl vlastních zkrouceností
hbitý břečťan v pustém domě.
Hledá místo pro kořeny
neschopný žít v realitě
vybírá si tenké stěny
plíživý v kabelech sítě.
Sebestředný výkřik běsů
virtuální manekýni
trestanec svých vlastních děsů
fobií a vnitřní špíny.

-ed-