Dopis

Velká slova ještě neznačí velké činy
a pokud zlou jsem se pro Vás stala
a z Vašich slov o lásce žumpu udělala,
to Váš zločin, ne můj, to Vaše viny.
Vy nastavil jste pokřivené zrcadlo
a čekal rovný obraz,
teď místo odpuštění
trest už vybral jste mi.
Proč by tyran nedokonal zkázu do konce?
Proč hledat viníka,
když má už zločince,
jenž provinil se pouze slovy bez činu,
já vykoupení mám,
neb Vaší rukou zahynu.
Ach, Vaše sliby znám už, pane,
jsou jak skrytá hrozba, vždy nepoznané
a zůstávají s Vámi v hrobě minulosti,
já nechci zpátky, chci vstříc budoucnosti.
Váš plášť studí, Vaše řeči plané jsou,
má odhodlání, pane, před Vámi
do podsvětí neprchnou!
Vy pláčete tu nad světem?
Však pýcha předchází vždy pád,
jak malé štěně kňučíte
a Vy že máte rád?
Snad sebe milujete velmi
a velká slova v malosti lží ztratila se,
mně dáváte punc šelmy
však sám jak zvíře v písmu ztrácíte se.
Jak lehce schováme my dva
city do veršovánek,
však máte o to víc snad Vy
dnes lehčí spánek?
Pane, pravdu možná nevidíte rád,
na hlavu se stavte, svůj plášť
stokrát převlíkněte,
já budu si Vás po svém milovat !

-ed-