Imperialismus vládne světu

Celé dějiny byly dějinami třídních bojů, tedy zápasů mezi vykořisťovanými a vykořisťujícími, mezi ovládanými a vládnoucími. 

V podstatě vykořisťovaná třída, tedy ovládaná, se nemohla nikdy osvobodit od vykořisťující, tedy vládnoucí třídy. Mohla by se osvobodit jedině v případě, že osvobodí celou společnost od vykořisťování, útlaku a třídních bojů. Pominu teď otázku, kterou si kladu, zda by to vykořisťovaná a ovládaná třída vůbec chtěla, protože některé ovládané a vykořisťované třídy jsou se svým stavem spokojeny, jedná se o tzv. "obrácený symptom", kdy se vedením dlouhodobé psychologické války zaměřuje na příznaky, nikoliv na příčiny. Vládnoucí třída si byla vždy vědoma své moci a to do doby, než se objevila myšlenka komunismu. Společnost, která by totiž byla založena ryze na komunistické filosofii života, by totálně vymazala potřebu vládnoucí a vykořisťující třídy. Samozřejmě pro dnešního člověka je to zcela jistě utopie a v podstatě svého krátkého bytí o to ani nestojí ani neusiluje. Neboť svět by museli obývat naprosto intelektuálně a psychicky vyspělé bytosti, než jakým je dnešní člověk, aby se mohl uskutečnit proces naprosté jednoty, rovnosti a komunistické filosofie života. Historický vývojový proces měl tedy za následek, že i vnitropolitická oblast tajných služeb, jejich působení, nabývalo v tajné policii pro vládnoucí třídu stále většího významu. Čím větší strach a nedůvěru pociťovala vládnoucí třída, tím více sílila potřeba početní síly a moci vnitřní bezpečnostní služby. Tady pak kapitalistické společenské zřízení umožňovalo postavit základní i pomocné instituce tajných služeb na kvalitativně nový základ jak ve státním aparátu, tak i v hospodářství a v různých podporovaných vědeckých zařízeních.

Tajné služby měly už od 18. století stále důležitější úlohu v politice a vojenské strategii kapitalistických států. V této době začaly vznikat rozhodující základy jejich systému. Došlo k výraznému kvalitativnímu skoku v jejich vývoji a to na přelomu 19. století a 20. století, tedy přechodem kapitalistického zřízení do imperialistického stádia. Příčinou byl právě růst těch faktorů, které určují samotnou podstatu tajných služeb a jejich činnost. Třídní boj se totiž uvnitř kapitalistických států zostřoval. Objevil se totiž nový společenský prvek, imperialismu na záda začal dýchat dosud neznámý socialismus a některé společnosti ho přijaly za svůj v různých stupních. Předtím byl totiž svět rozdělen pouze mezi imperialistické státy. Zápas o jeho nové rozdělení, o kolonie a sféry vlivu se stal zdrojem neustálých konfliktů mezi imperialistickými státy a koalicemi a byl příčinou válek o světovládu. Jednotlivé státy se v údobí imperialismu vyvíjely zcela nerovnoměrně a i ekonomický poměr sil se mezi nimi měnil v poměrně krátkých obdobích. Šlo o světovládu. Co je tedy charakteristické pro světovládu? Je to imperialistická politika, která vyústí v imperialistickou válku. A tak se dostáváme i k ekonomické struktuře imperialismu. Z té vyplynul konkurenční boj mezi monopoly. Nabýval na intenzitě a rozšiřoval se až za hranice jednotlivých zemí. Monopol si razil cestu všemi prostředky a všude, od malého úplatku až po odstranění konkurentů drsnými metodami. A tak v důsledku ekonomických, politických i ideologických poměrů v imperialismu se měnil i vojenský charakter válek. Menší války, které do té doby vedly národy, se najednou začaly měnit a rozšiřovat ve války světové. Což ovšem vyžadovalo nejen masovější použití vojenské techniky, nýbrž i vysoce kvalifikované vojáky a důstojníky. A tak začala závislost vojenství, vojenské organizace na ekonomických a kulturních potencích států a rostla do obrovských rozměrů. A tady se dostáváme přesně k tomu, že tedy v zájmu imperialistické mocenské politiky a v zájmu agresivních válek i v důsledku vnitřní situace v třídním boji, ale také v důsledku zostřujících se kapitalistických rozporů se vyvinul tzv. moderní militarismus. Ten pronikl do všech oblastí společenského života a doslova je zdeformoval. Moderní militarismus není nic jiného, než důsledek kapitalismu. Je to válečná moc a zbraň imperialistických mocností, v podstatě mohou (s dnešním moderním technickým vybavením svých zbraní) "vymazat" klidně celou planetu z vesmíru.

V kapitalistických výrobních poměrech se vždy a všechno stává zbožím, tedy i člověk. A proto také vzrostl význam úlohy tajných služeb v tajné diplomacii a v konkurenčním boji monopolů. A tak se aparát tajných služeb a jejich činnosti rozvětvoval čím dál víc a pronikal svým systémem do ekonomického, politického, společenského i ideologického života. Dostáváme se tak k charakteru tajných služeb v epoše imperialismu. S imperialistickým vývojem totiž vymizely časy, kdy k přípravě a vedení války stačila vojenská zpravodajská služba. Vedle politiky a armády se objevil vyspělejší průmysl, věda a technika a ve vnitřních životech států vznikly dosud neznámé speciální problémy, které se tak staly pro zpravodajskou službu předmětem zjišťování i ovlivňování a místo vojenské zpravodajské služby najednou nastoupila lačná imperialistická zpravodajská služba proti celé cizině. Apologetik imperialismu mě bude přesvědčovat, že úloha tajných služeb a jejich vliv je důležitý pro demokracii a svobodu. A já mu budu oponovat, protože imperialistický systém má totiž doslova parazitní charakter. Pak tedy úloha a vliv imperialistických tajných služeb jsou v přímém protikladu s demokracií a hlavně svobodou - to je můj apollinský závěr. -ed-