Jsem jdoucí rybář

22.04.2015

Jsem jdoucí rybář

Proč nemáš moře

milá vlasti má,

kde vlna s vlnou

píše paměti,

jsem jdoucí rybář

tu, v širém okolí

pode mnou kotlina,

udici házím

marně do řeky.

Ten pozdrav v láhvi

nepsal bych v mysli staletí,

kdybys měla moře

milá vlasti má,

takhle uchovám ho navěky

a vlas už samá šedina.

Vzpomínky jen pro ryby

chodím je lovit do výšin.

Že není tam moře?

Kdo to řekl, že nevidím ho,

Ty Bože? Vždyť stojím přímo,

tam, na veliké hoře,

šelmy pode mnou

to je tvá lidská spodina,

dusí se samou hlínou,

to já žiji lehce v každé vlně,

kterou jsi ty přeskočil.

Na lodích teskno člověku

proud silný trhá pramicí,

vln bělostných příslib

neskončím zas v pravěku,

překročím vlastní hranici.

To by byl vskutku med,

nebýt v srdci slaný,

znát správný směr z hlavy

to je pravý svět,

tam mohu snad chvilku

v propasti posedět

a horu učit přijít k sobě,

nevěřit v sílu zázraku

pak mohu hodit udici

Tobě, Ty bloude,

Ty slepý člověku

a obrousit ti hrany.

Proč nemáš moře

milá vlasti má,

kde vlna s vlnou

píše paměti,

jsem jdoucí rybář

tu, v širém okolí

pode mnou kotlina,

udici házím

marně do řeky.

-ed-