Naděje

Každou noc uléhám
sama a s nadějí,
že horké ruce tvé
znova mě zahřejí.

Počítám na nebi
co zbylo z lásky,
hvězdy mi sčítají
na čele vrásky.

Srdce mám rozbité
střepy mě trýzní,
tělo mé vyprahlé
po tobě žízní.

Cítím tu beznaděj
v hodinách tiká
láska má zbytečná
s tvojí si vyká.

Křísím ten plamínek
co ještě zbývá,
z minulých vzpomínek
toužím být živá.

Pro chvíle rozkoše
u jiné v objetí
srdce tvé do koše
city mé zatratí.

Napíšou ortel tvůj
slzy mé na polštář,
že dávno nejsi můj
a že jsi špatný lhář.

Z odpadků sesbírám
co zbylo z lásky
naposled zašeptám
vrať se mi zpátky.

-ed-