Ústřední úloha tajných služeb v třídním boji

Veškeré nepřátelské útoky, které se odehrávají na územích vytipovaných států mají charakter systematicky prováděných agresivních a válku připravujících akcí. Politika, která se tím sleduje, je proto zločinným porušováním zákazu agrese. 

Bedřich Engels nám nechává odkaz, že stát není nic jiného než "ve všech případech důležitá mašinérie k udržování utlačené, vykořisťované třídy v porobě". Jde tedy o produkt a projev nesmiřitelných rozporů třídní společnosti. Co je tedy stát? Stát je v podstatě nástroj, kterým jsou zabezpečovány ekonomické náklady vládnoucí třídy a kterým tato třída vykonává politickou moc. Hlavním znakem státu dle Bedřicha Engelse je tedy "zřízení veřejné moci". Z toho logicky plyne, že mocenský mechanismus antagonistického třídního státu tedy slouží výlučně zájmům vládnoucí třídy, a to v každém režimu, demokracii nevyjímaje. A není to tedy tak, jak nám někteří propagandističtí ideologové cpou do hlav, že slouží zájmům celé společnosti. Dnes a denně se přesvědčujeme o tom, že tito propagandisté nás svou ideologií uvádí v omyl a to záměrně. 

Do mechanismu nepřímého a přímého vykonávání moci ve státě jsou totiž začleněny tajné služby. Tajné služby tedy nejsou ničím jiným, než nástrojem třídního boje. Co tedy podporují tajné služby? Reakční vnitřní politiku, agresivní vojenskou a zahraniční politiku a hospodářskou politiku států. Tato podpora spočívá vtom, že jim a také jejich ozbrojeným silám opatřují důležité výchozí podklady pro uplatňování vnitřní a vnější třídní funkce. A co tedy umožňuje tajným službám rozhodněji ovlivňovat právě tuto politiku, která se týká špiclování, špionáže a dozorčí činnosti? Je to právě její významné monopolní postavení. Právě proto, že v minulém století zaznamenaly tajné služby prudký vzestup a rozvoj v imperialistických státech, převzaly k tomu tedy ještě funkci důležitého, aktivně působícího orgánu agresivní a reakční třídní politiky. Proto byla a je jejich činnost nerozlučně spjata s bojem vládnoucích elit a tím jsou právě ony nadnárodní monopolistické mocnosti. Nadnárodní korporace a jejich zástupci budou vždy bojovat proti zbytku společnosti. A právě proto mají tajné služby významnou úlohu v konkurenčním boji právě monopolů a ve veškerých zápasech vládnoucích elit.

Historické formy tajných služeb i jejich postavení v tom či onom státním aparátu i jejich vliv a hlavní směr činnosti jsou přirozeně rozdílné. Je to tím, že v jednotlivých imperialistických státech závisí na různých faktorech. Nejdůležitější faktory jsou tyto: jaký je typ státu a jaké jsou historické konkrétní politické cíle imperialistických mocností a jejich strategické a taktické orientace. Vysvětleme si tedy, čím je určována úloha tajné služby. Jedná se o to, zdy vládnoucí elita vykonává moc v podobě řekněme buržoazně parlamentní formy vlády (tedy rádoby demokracie), tedy zastřenou diktaturou anebo diktaturou otevřeně brutální, která je opravdu přímá a zřetelná. A právě způsob vykonávání moci a tím i postavení tajných služeb opět závisí na tom, jak je ostrý třídní boj v jednotlivých státech a pochopitelně na mezinárodní situaci. A tady si tedy kladu i otázku: Proč tedy zaznamenáváme v poslední době oklešťování demokracie, obyčejných svobod, přiostřené cenzury, zostřování jednosměrných ideologií a nárůst terorismu? A zároveň si odpovím: Jde o hlubokou všeobecnou krizi imperialistického systému. V důsledku toho se tedy přiostřuje imanentní tendence k otevřené diktatuře na všech frontách. K okleštění demokracie, k autokratickým a fašistickým metodám vlády. Značný význam má světový poměr sil mezi demokraciemi a imperialismem a samozřejmě také postavení jednotlivých států v dnešním systému postupné globalizace, unifikace, uniformity, multikulturalismu, masové imigrace a dalších zavedených vychytávek jednadvacátého století. Samozřejmě jde i o politické a vojenské seskupení a koalice. Z toho nám plyne stupeň státně monopolistického vývoje v jednotlivých státech a jeho úloha v procesu ekonomické integrace. Pak samozřejmě i vojenská doktrína, zejména strategická koncepce imperialistických států či koalic. Imperialistické tajné služby lze tedy charakterizovat jejich vyhraněnou třídní povahou. Jsou tedy nástrojem třídního boje monopolistů a jako součást státního aparátu jde o boj uvnitř i navenek. Jejich postavení ve státním aparátu, jejich okruh činnosti a jejich vliv závisí tedy na působení politických faktorů. To znamená, že úloha tajných služeb a jejich činnost jsou projevem vládní politiky imperialistických států. A proto úloha imperialistických tajných služeb v současnosti přímo vybízí, abychom si kladli otázky typu: V čem spočívá podstata tajných služeb zejména za imperialismu a jaké komplexy úkolů jim dnes jsou svěřeny? Jakými prostředky a metodami vykonávají imperialistické tajné služby svou zločinnou a hlavně MÍR ohrožující činnost? ..a znali na ně odpovědi. -ed-